Vánoce jsou tady. . .
Všichni to znáte, začíná začátek srpna a v obchodech už zpívá tancující Santa Claus, v televizních reklamách běží reklamy na panenky Chou Chou a Baby Born, no prostě začínají Vánoce.
Pro někoho to jsou svátky klidu a míru, pro managery obbchodních sítí Tesco a jiných, jsou to svátky milionů do jejich kapes a pro nás lidi, jako jsem já, jsou to svátky stereotypu. Ptáte se proč jsou pro mě Vánoce svátkem stereotypu? Vysvětlím následovně.
Každým rokem je to neustále stejné. Po sněhu ani památky, když si zapnete TV, vyhrne se na vás reklama, že na Štědrý den budou dávat Tři oříšky pro Popelku a na Silvestra Mrazíka, babička vám plete další štiplavý svetr do sbírky, otec sedí v křesle a krade potají cukroví z balkónu a matka se trápí tím, že ji na linecké těsto došlo máslo. A co dělám já? Letos jsem to vzala do rukou já. Napekla jsem šest druhů cukroví, poklidila celý byt, vše nastrojila a už mi jen zbývá vidět zlaté prasátko, které bude mít i tahnuté zuby nahoru:)
Na svátcích mě nejvíce dráždí davy lidí. Všude se píše, že je hospodářská krize, jaký to má vliv na nepracující, ale přesto v obchodních domech vidíte spokojené lidi, které si nesou dvoumetrovou mluící panenku pro svoji dcerušku a nebo velké autíčko na ovládání pro svého synečka. By mě zajímalo jaký to má teda vliv na nepracující. Já jsem třeba v práci pocítila to, že jedeme furt stejně rychle i když se nám prý snížila výroba a že doma dřepím skoro zadarmo.
Tak tohle jsou pro mě Vánoce a kdo se mnou nesouhlasí, může mi pod textem nechat menší vzkazík, co si o tom myslí:)
jinak Vám přeju krásné a Veselé Vánoce a Šťastný Nový rok:)
